Výstava vrací do příběhu dějin umění dva autory, do jejichž životů zasáhly dějiny. Nebýt normalizace, viděli bychom Rybku vyučovat elektrografii na některé z hipsterských uměleckých škol v Kalifornii. V tvorbě Jaroslavy Kurandové není výchova uměním „odbočkou“, ale etickou kontinuitou díla. Stala se charismatickou a respektovanou pedagožkou, vstřícnou a oblíbenou. Jejich umlknutí nebylo slabostí, ale postojem. (výňatek z kurátorského textu k výstavě)
Dva umělci, dva katalogy, jedno balení. Ve spolupráci s Martinem Loudou v tiskárně Indigoprint vznikla vedle katalogů i krabička neboli šubr na oba katalogy. Tak, jak tito dva partneři svébytně a originálně působili pospolu, pojala jsem v tomto duchu i všechny doprovodné tiskové materiály.
